Velký pomocník na malý věšák

Přišel jsem s parádním nápadem postavit věšák. Protože to byla jednoduchá operace, přizval jsem na pomoc naše kluky!

Utáh a Zašrouboval, naši dva kluci Marťa (10+ roku) a Páááťa (7+ let) jsou docela koumáci. Rádi s něčím někde pomohou, něco spojí, sešroubují, a tak. Ještě jsem ale pořádně nepříšel na to, co je v této jejich řemeslné práci jejich hlavní motivace. Pomáhají mi totiž většinou, když pomoc nepotřebuji. Když však naopak pomoc potřebuji, z ruky mi práci neberou.

Při stavbě věšáku jsem jako prvního ztratil Marťu. Zrovna u něj jsem měl zcela jiná očekávání. Myslel jsem, že věšák postaví jako hračku. Skládačky má totiž v našem rodu nejraději. Naopak překvapil Páááťa, který mi začal nářadí i součásti věšáku brát z ruky a už mi je nechtěl vrátit. Šrouboval a přitahoval, držel a přidržoval, nakláněl a posunoval. Nezbývalo mi, než žasnout! Výsledkem byl parádně sestavený věšák.

“Tak, hotovo, já jdu!” prohlásil spokojeně Páááťa, když dotáhl poslední šroubek a viděl, že už není do čeho píchnout. S výsledkem byl spokojen a štrádoval žít. Páááťa se ukázal být velký pomocník na malý věšák!